Rty se mi pootevřely při pohledu na tu neskrývanou potřebu, kterou jsem tam viděla, žhavou, syrovou touhu hluboko v jeho očích.

Kolena mi náhle zeslábla a byla jsem vděčná, že jsou přitisknutá k posteli, což mi bránilo v pádu.

Austin se naklonil ještě blíž. Pomalu jsem položila dlaně jemně na jeho hruď, abych udržela rovnováhu; při tom doteku se mu zadrhl dech. Pod mými prsty byl božským mužem, svaly měl tvrdé a pod mým dotekem sebou cukaly. Jak jsem toužila přejíždět po nich rukama, nenáviděla jsem, že je mezi námi oblečení.

Odkud se ty myšlenky braly?

Naklonil se dopředu, jeho dech ovíval můj krk a bez varování políbil místo přímo pod mým uchem. Zasténala jsem, mé tělo se cítilo, jako by náhle ožilo poprvé od mé existence.

Austin se ode mě okamžitě odtáhl, jako by se probudil z nějakého tranzu, ve kterém byl. Zíral na mě s nenávistí v očích. Beze slova vstal z postele a vyřítil se z pokoje.

Padla jsem zpátky na postel a bojovala s nutkáním vykřiknout do polštářů. Co to se mnou proboha bylo? Mé tělo bylo celé horké, svíjelo se touhou a žízní, o které jsem hluboko uvnitř věděla, že ji může uhasit jen Austin.

Nenáviděla jsem to.

……………………………………..……………………………….

Následujícího rána jsem vešla do kuchyně, všichni už seděli a snídali, všichni kromě Austina, opět. Copak netrávil čas se svou rodinou, nebo to bylo tím, že nerad byl v mé blízkosti?

„Dobré ráno, Lucy,“ pozdravili mě Austinovi rodiče s vřelým úsměvem.

„Jak se dnes ráno cítíš?“ zeptala se Maya.

„Pokud se ptáte mě, dnes ráno jen září; vypadá to, že Austin včera v noci splnil svou roli manžela,“ poznamenal Lucas a spiklenecky na mě mrkl.

Cítila jsem, jak mi při jeho slovech stoupá červeň do tváří.

Maya protočila oči. „Ignoruj ho, Lucy, všechno, co vyjde z jeho úst, je nějakým způsobem vždy spojeno se sexem.“

Královna zakašlala a zamračila se na své děti. „Copak se nikdy nemůžeme najíst jako normální rodina?“

Lucas zvedl ruce na obranu. „Nevím, o čem Maya mluví, matko. Jen jsem podotkl, že se Austin včera o svou ženu postaral, asi jí dal příjemnou masáž nebo tak něco, to Maya zmínila sex.“

„Dost,“ varoval král. „Nedělejte tu snídani pro Lucy nepříjemnou.“

Maya se napila vody, než se obrátila ke mně. „Už se ti James představil?“

„James?“ zeptala jsem se zmateně.

Maya zklamaně zavrtěla hlavou. „Ten pitomec. James je můj další bratr. Upřímně jsem si myslela, že už by se ti představil.“

„Neber si jeho činy osobně, Lucy, není to moc společenský člověk, většinu času tráví sám a nepouští si ostatní do života snadno,“ informovala mě královna, než si kousla do salátu.

„Když mluvíme o Jamesovi, kde dnes ráno je?“ zeptal se Lucas.

Král při té otázce ztuhl. „Dostali jsme zprávu o nějakých nežádoucích hostech v okolí vesnice, někteří vesničané nám hlásili, že je viděli. Austin a James odešli dnes brzy ráno, aby zjistili, jestli je to pravda.“

„A pokud je to pravda?“ zeptala se Maya.

Král pokrčil rameny. „Varují je, že zde nejsou vítáni, a pokud to nezabere, budeme muset použít jiné metody, dokud nezmizí.“

„Ti blázni opravdu odešli bez mě?“ dožadoval se Lucas.

„No, po tom, co způsobíš potíže, kamkoli přijdeš, bylo od nich vlastně chytré nechat tě doma,“ dobírala si ho Maya.

„Modlím se za tu ubohou duši, která si tě jednoho dne bude muset vzít,“ zamumlal Lucas.

Zatímco se sourozenci dál škorpili, moje mysl začala bloudit.

Kdo byli ti nežádoucí hosté? Byli nebezpeční? Král se rozhodně zdál nespokojený s možností, že jsou v království. Mohl by být Austin v nebezpečí?

Ta poslední myšlenka mě zneklidnila a nemohla jsem si pomoct, abych se nezeptala. „Představují ti nežádoucí hosté hrozbu pro království?“

Král vypadal mou otázkou zaskočený. „Ani ne tak hrozbu, Lucy, ale jsou to nedůvěryhodní lidé. Kdysi jsme s tou rodinou měli úzké spojenectví, ale zklamali naši důvěru a od té doby měli zakázáno vstoupit do našeho království. Nikdy předtím se nepokoušeli o kontakt, takže to může být jen někdo, kdo šíří fámy; neodvážili by se vkročit do našeho království s vědomím, co by následovalo, kdyby to udělali.“

„Počkat, mluvíš o Smečce Ohnivého kříže?“ zeptala se Maya a oči se jí rozšířily při varovném pohledu, který jí všichni věnovali.

„Smečka Ohnivého kříže?“ zeptala jsem se, naprosto ztracená.

Co přesně ten název znamenal?

„Ach, to nic neznamená, drahoušku, to je jen jméno dané té rodině,“ vysvětlila královna.

Rodiny si skutečně dávaly taková jména?

„Ale ano, Mayo, je to skutečně přesně ta rodina, o které tvůj otec mluví.“

„Nemůžu uvěřit, že by nám projevili o tolik víc neúcty po tom všem, co naší rodině provedli!“ vykřikl Lucas a poprvé od chvíle, co jsem ho potkala, jsem u něj viděla tuhle naštvanou stránku... bylo to přinejmenším děsivé. I když jsem s Lucasem nestrávila moc času, zdál se být zábavný a hravý typ; nikdy mě nenapadlo, že jednoho dne uvidím tuto jeho stránku, rozhodně ne tak brzy.

„Zůstaň v klidu, synu, děsíš Lucy.“

Při zmínce mého jména se Lucas otočil, aby si mě prohlédl, a jeho tvář při pohledu na můj výraz změkla. „Promiň, Lucy, to se stává, když nemám k snídani dost jídla,“ vysvětlil a nacpal si do úst celý sendvič, jako by se chtěl udržet od dalšího mluvení.

„Co je to venku za rozruch?“ zeptala se Maya.

Rozruch?

Neslyšela jsem jedinou věc. Přesto všichni okamžitě vstali ze svých míst a zjevně naslouchali něčemu, co jsem já slyšet nemohla. Jaké uši ti lidé měli?

Cokoliv slyšeli, donutilo je to vyřítit se ze dveří.

Následovala jsem všechny před brány paláce a okamžitě jsem v šoku zastavila při tom, co jsem viděla.

Pět nádherných mužů stálo a vražedně se dívalo na stráže, které byly nyní na zemi, s největší pravděpodobností sraženy těmi muži. Všichni byli jasně přes metr osmdesát vysocí a všichni sdíleli nápadně podobnou tvář s ostatními; byli to rozhodně bratři.

„Co to má znamenat?“ dožadoval se král.

Ten nejvyšší, který také vypadal jako nejstarší, vystoupil vpřed, oči přimhouřené a vypadal pekelně naštvaný.

„Kde je princezna Lucy?“ zeptal se tichým zavrčením.

Oči se mi šokem rozšířily.

Proč se ptal na mě?

*****************************

Poznámka autora:

Ahoj moji úžasní čtenáři, moje nová kniha 'Alfova odmítnutá víla' je venku. Pro každého, koho kniha zajímá, zde je synopse:

(Pro dospělé 18+) „Řekni, že jsi moje, Fay,“ zavrčel Alfa Cayden nebezpečně hluboce, zatímco jsem měla záda přitisknutá k němu a jeho erekce se napínala proti mému zadku. Hlava mi klesla na jeho rameno, když se jeho ústa přisála na můj krk; zasyčel, když jsem se otřela pozadím o jeho tvrdost.

Ne.

Nebudu slabá... Nemohla jsem být slabá, protože Cayden a já bychom nikdy nemohli být spolu, ne v tomto životě, ne nikdy.

.............................................................

Můj svět.

Svět oddělený od lidí, kouzelná země, kde existovaly pouze mýtické bytosti. Daleko, předaleko, kam žádný člověk nemohl dosáhnout. Země plná upírů, vlkodlaků, čarodějnic, měňavců, padlých andělů, démonů a nakonec... víl.

Víl.

To je to, co jsem.

Víla, ale ne jen tak ledajaká víla, princezna.

Ne jen tak ledajaká princezna, ale odmítnutá.

Odmítnutá mým vlastním lidem poté, co moje rodina údajně zradila naše království.

Žijeme v harmonii jeden s druhým... Tedy, pokud se nikdy neporuší jedno pravidlo, pravidlo, které nebylo porušeno až do dnešního dne. Páruj se v rámci svého vlastního druhu, žádné dva druhy se nikdy nesmí mísit.

Ale co se stane, když jsem první, kdo má druha mimo svůj druh?

Vlkodlak. Ne jen tak ledajaký vlkodlak, ale ten nejmocnější, nejazaogantnější, nejbezcitnější a nejmajetničtější Alfa král, který kdy kráčel po zemi.

Alfa Cayden Gollias.

Jmenuji se Fay Sparksová a tohle je můj příběh.

………………

Ještě jednou moc děkuji za úžasnou podporu, znamená to pro mě celý svět!