**Lola**

Budík ji vytáhl ze spánku v 5:30 ráno. Zavrčela, narazila si brýle na nos, natáhla na sebe tepláky a krátkou mikinu s kapucí, pak se naklonila nad postel. Polibek na Enzovu čelist, pak na rty.

„Musím jít,“ zašeptala. „Uvidíme se, až se vrátíme.“ Další polibek, jemnější. „Miluji tě.“

Jeho ruka si našla její bok a stiskla, i když byl napůl v bezvědomí. „Dávej na sebe pozor.“

Ještě jeden pol