Leonard

Amica kráčí peklem, jako by to nic nebylo.

Jako by oheň nebyl skutečný.

Jako by to nebyl ten samý oheň, který mi přímo před očima proměnil muže v popel.

„Díky Bohyni,“ vydechne Freya vedle mě, hlasem, který je sotva šepotem – plným úžasu, plným úlevy.

„Jak... jak vůbec věděla, že má přijít?“ zamumlá s vykulenýma očima. „Uvidíme, jestli to přežije,“ odfrkne si.

„Cože?“ zeptám se, když zachy