ZIA

Už na to byl zvyklý. Nechal mě trpět. A přesně ve chvíli, kdy jsem byla na pokraji zhroucení, kdy jsem se úplně ztrácela, se objevil a pokaždé mě požádal, abych neplakala.

Bylo to kruté.

Zavřela jsem oči a zhluboka se nadechla. Za mnou i on prudce nasál vzduch.

To, o co jsem prosila, mi vypadlo z hlavy. V tu chvíli jsem chtěla jen mlčet, vdechovat vůni pižma a dřeva a na všechno ostatní zapome