Kolem poledne jsem v polovině zakládání komínku použitých thrillerů do regálů, když Gemma vejde předními dveřmi, jako by jí patřila ulice i vzduch kolem ní. V jedné ruce má kávu, sluneční brýle má stále posazené na hlavě navzdory zatažené obloze a na tváři má ten výraz – ten, který říká, že má náladu rozvířit trochu chaosu.

„Proč vypadáš, jako by ti někdo právě podal poslední kousek dortu a pak ur