Cítím váhu Thaneovy přítomnosti, jak *on* klečí přede *mnou*, jeho tvář je dokonalou studií napětí i zranitelnosti. Jeho ruka stále svírá tu mou, ale uvědomuji si každý zlomek vzdálenosti mezi námi.

Taky čeká. Cítím to v nehybnosti místnosti a v tom, jak ve vzduchu visí nevyslovená slova. Nabízí mi všechno, ale k čemu to je, když si to nemůžu vzít?

Podívám se na Mikea a Griffina, jak stojí před mý