Stojím u vchodových dveří, ruku stále sevřenou na klice, jako by to byla jediná věc, která mě teď drží zpříma. Vteřiny se přede mnou natahují, každá z nich těžká a neuvěřitelně dlouhá. Vzduch kolem mě je hustý, jako by na mě tlačil ze všech stran a dusil mě tíhou reality, do které jsem byla právě vržena.

První mě míjí Mike. Zpočátku nic neříká, ale jeho oči ostře září pochopením a v jeho držení tě