Probudím se trhnutím a zbytky chaotických hovadin z minulé noci mi stále víří v hlavě jako bouře, která ne a ne přestat. Mysl mi připadá těžká a upřímně řečeno, tělo mám, jako by mě srazil náklaďák – *opakovaně*. Ale je neděle a navzdory všemu odmítám nechat svou náladu sklouznout do spirály zmaru. *Dneska ne, Satane.*

Otočím se v posteli a zanaříkám, když ucítím známé nepohodlí připomínající koco