Prosmýknu se kolem Thanea a zamířím přímo ke stále otevřeným vchodovým dveřím.

Cítím, jak mě následuje, jeho těžké kroky vyplňují prostor za mnou. Část mého já na něj chce zakřičet, ať mi dá prostor, ale na druhou stranu jsem si o to tak trochu koledovala. Po jedné žádosti se jen tak nevypaří.

Zastavím se na podestě venku přede dveřmi, jen na tak dlouho, abych se na něj ohlédla. Zastavil se uvnitř