SUV pod námi tiše vrní, zatímco projíždíme ulicemi, a zvuk pneumatik na asfaltu tvoří podivně uklidňující kulisu chaosu, který mi víří v hrudi. Mike řídí, klidný jako vždy, s občasným pohledem do zpětného zrcátka, který mi říká, že si je vědom energie jiskřící ve vzduchu. Já naopak sotva dokážu udržet mysl v klidu.

Harley. Je se mnou. A sedí vedle mě.

Nemůžu tomu tak docela uvěřit. Ne po tom všem,