Dveře výtahu do střešního apartmá se otevřou a my vstoupíme do chladné, spoře osvětlené, luxusní haly. Thaneova ruka spočívá opět na mých bedrech, teplá a pevná, zatímco mě vede k jeho velkým, impozantním vchodovým dveřím. Vzduch je tu jiný – jaksi těžší – a obohacený tichou okázalostí, o které jsem četla jen v knihách nebo ji viděla v časopisech. Ale mou pozornost nepřitahuje jen bohatství toho m