Nakloním se k Bronxovi a přitulím se do ohbí jeho paže, svou ruku přehodím přes jeho hruď. Vezme svou ruku a slabě mě poplácá.

„Baby, potřebuju, abys mě vyslechla. Dobře?“ Jeho hlas je stále škrábavý a tichý.

„Bronxi, musíš odpočívat.“ Protestuji.

„Neboj se, dala do té kapačky spoustu morfia, brzy usnu, ale musím to nejdřív dostat ven. Prosím.“

Posadím se, abych se mu mohla podívat do očí.

„Posral