Ve dveřích třídy se objevil třídní učitel, pan Smith, společně s Janet.

„Už je tady! Už je tady!“

Studenti spěchali, aby zahlédli novou studentku, protože byli zvědaví, jak obyčejně ten vidlák vypadá.

Nakonec se vedle pana Smithe objevila drobná postava.

Když ji všichni uviděli, ohromeně ztichli.

Tohle je naše nová spolužačka?

Jsou venkovští balíci v dnešní době tak hezcí a mají tak světlou pleť?

Bylo lidskou přirozeností mít rád hezké věci. Většina lidí by neměla to srdce ublížit někomu s hezkou tváří.

Studenti, kteří předtím drbali, najednou ztichli.

„Všichni, ticho!“ Pan Smith se postavil na stupínek a odkašlal si. „Tohle je nová studentka naší třídy. Prosím, přivítejte ji a odteď si pomáhejte!“ Poté se pan Smith laskavě otočil k Janet a nasadil jemný tón. „Proč se nepředstavíš?“

Janet přikývla.

„Jmenuji se Janet Jacksonová.“

Následovalo hrobové ticho.

Pan Smith čekal velmi dlouho, než se vrátil do reality. „To je vše?“

Janet přikývla.

Třída se náhle naplnila smíchem.

Pan Smith vypadal v rozpacích.

„Dobrá tedy. V tom případě si sedni na jakékoliv volné místo.“

Místa ve třídě byla uspořádána podle výsledků závěrečných zkoušek z minulého pololetí. Proto dostalo prvních dvacet studentů přednost při výběru míst, která chtěli, zatímco zbytku třídy přidělil místa učitel náhodně.

Nicméně, jelikož byla Janet pod zvláštními okolnostmi, musela dočasně sedět tam, kde bylo volno.

Proto si náhodně vybrala místo u okna.

Pan Smith po několika jednoduchých prohlášeních opustil třídu. Pak ve třídě znovu propukla bouřlivá diskuze.

„Páni, naše nová spolužačka je docela hezká.“

„Máme změnu v žebříčku vtipálků a taky změnu v žebříčku školních krásek.“

Janet oněměla, když to slyšela.

Nicméně se neobtěžovala poslouchat jejich drby, a tak seděla na svém místě a dívala se na scenérii z okna.

Najednou Janet dostala lístek.

‚Ráda tě poznávám. Jmenuji se Abby Shawová.‘

Janet se otočila na dívku, vzala tužku a napsala odpověď. ‚Ráda tě poznávám.‘

Abby vypadala potěšeně a rychle na lístek načmárala: ‚Je mi potěšením se s tebou seznámit. Pojďme se v budoucnu o sebe navzájem postarat.‘

Po celou dobu se kolem Janet točilo nespočet pohledů a tlumených diskuzí.

Předmět zájmu se však pouze díval na scenérii z okna a opíral si bradu o štíhlou a světlou ruku. Ve skutečnosti byla tato konkrétní pozice jen dalším úžasným úhlem pohledu.

Jakmile zazvonilo, shromáždila se před třídou A velká skupina lidí.

K davu se připojila i proslulá školní kráska Jennifer Lewisová. Emily vyšla ze třídy, jakmile školní krásku uviděla.

Upravila si vlasy a jen tak mimochodem prohodila: „Zajímalo by mě, jestli jsou kluci slepí. Nemůžu uvěřit, že tvrdí, že je stejně hezká jako ty.“

Jenniferin výraz okamžitě potemněl.

Já jsem zavedená školní kráska na škole Star High. Ten titul mi patří už dva roky.

Nicméně poté, co se doslechli, že je tu nová přestupující studentka, chovají se kluci jako posedlí. Bez přestání zveřejňují Janetiny fotky na Redditu a já se prostě nemůžu ubránit pocitu ohrožení.

„Mimochodem, nejmenuješ se taky Jacksonová? Nemůže to být tvoje příbuzná, že ne?“ Jennifer pohlédla na Emily a zeptala se štiplavě.

„No, samozřejmě že ne. Je to balík z vesnice. Jak by to bylo možné?“ Emily se od ní spěšně distancovala.

Jenniferin kyselý výraz se konečně uvolnil, našpulila rty a poznamenala: „Je dobré vědět, že je to vidlačka.“

Abby, která sdílela lavici s Janet, si zároveň Jennifer unaveně prohlížela. Následovala dlouhá odmlka, než se otočila a šeptem promluvila k Janet: „Janet, víš, že máš velký problém?“

Janet byla ohromená. „Kvůli čemu?“

Abby zkontrolovala okolí, a když se ujistila, že nikdo nedává pozor, vysvětlila: „Dříve se tu zastavila naše školní kráska; jmenuje se Jennifer Lewisová...“

„Ach.“ Janet přikývla, když to slyšela.

Abby tak vlažnou reakci nečekala, protože se nezdálo, že by to Janet brala vážně.

„Hej, Janet, uvědomuješ si závažnost té věci?! Řeknu ti to jednoduše – Jennifer bude chovat zášť ke komukoliv, kdo je hezčí než ona!“

Když Janet viděla, jak je Abby bojácná, uklidnila ji: „Děkuji za varování, ale já se nebojím! Věřím, že Bůh je spravedlivý a ona dostane, co si zaslouží, pokud mi bude dělat problémy.“

Abby oněměla, když slyšela Janetinu odpověď.

Zapomeň na to. Právě jsem zbytečně plýtvala dechem!

Po škole je přijeli vyzvednout Jacksonovi, ale Janet odmítla nastoupit do auta; místo toho trvala na tom, že půjde domů sama pěšky.

Zatímco šla, najednou vycítila, že ji někdo sleduje.

Zastavila se jako přikovaná a chladně zasyčela: „Ukaž se.“

Prudce se otočila a za sebou uviděla několik mladíků. „Jó, slyšeli jsme, že jsi školní kráska ze Star High! Chtěla bys, abychom si s tebou trochu užili?“

Zbytek jeho parťáků vedle něj se po těch slovech strašlivě rozchechtal.

Janet byla potěšená. Už je to tak dlouho, co jsem měla naposledy nějakou fyzickou aktivitu. Bylo náročné se držet zpátky!

Tiše zasyčela: „Vy si musíte koledovat o smrt!“

Mladíky okamžitě přepadly zvrhlé myšlenky, jakmile uviděli její hladkou a světlou pleť. Všimli si však, že se dívka usmívá, když se setkali s jejím pohledem.

Její reakce je vyprovokovala a nutkání ji přemoci rychle vzrostlo. Gang si mezi sebou vyměnil pohledy, připraven udělat první krok.

Janet byla také připravena k protiútoku, ale zničehonic se odněkud vynořil někdo další.

Vpřed se vyřítil muž a ovinul kolem ní paže.

Mladík využil šance, ale nakonec kopl muže.

Bum!

Ozvala se tupá rána a kopanec tvrdě dopadl na mužova záda.

Když Janet vzhlédla k muži, který ji chránil ve svém objetí, byla v hloubi duše šokovaná. „To jsi ty!“

Mladíci nečekali, že se do jejich záležitostí vloží někdo cizí. Zmlátíme ho taky! pomysleli si s potěšením.

Nicméně další věc, kterou zaznamenali, byl mužův rychlý pohyb a kopanec, kterým poslal mladíky k zemi. Hluboce se zamračil, když se úzkostlivě díval na dívku ve svém náručí. „Jsi v pořádku?“

„Proč mě sleduješ?“ zeptala se Janet, zatímco se snažila vymanit z mužova objetí.

Chuligáni se po kopanci rozprchli a utekli.

Mason přešel před Janet a zůstal stát. „Protože jsem ti chtěl poděkovat.“

Nevěřícně se na něj podívala a její krásně klenuté obočí se hluboce svraštilo. „V té aukci OSN jsem tě nedokázala zachránit. Musíš mě přestat sledovat.“

Mason šel za Janet, dokud nedorazila ke vchodu do svého domova. Cítila se nepříjemně, a tak ztratila trpělivost a zvolala: „Můžeš mě přestat sledovat?“

Mason pozvedl obočí, když to slyšel. Najednou se sehnul a zastavil se centimetry od její tváře. Se svůdným úsměvem promluvil: „Myslím, že jsem se zranil, když jsem tě předtím zachraňoval. Co s tím uděláš?“

„Ha!“ Janet se ušklíbla. „Byla bych je zmlátila, kdyby ses neobjevil!“

Mason se zachechtal, když vzhlédl k hlavnímu vchodu rezidence Jacksonových. „Fajn, přestanu tě škádlit! Jdi dál; zase se uvidíme.“

Janet ho ignorovala a stála k němu zády. Mason však náhle natáhl ruku, aby ji zezadu objal, a zašeptal jí do ucha: „Pojďme se znovu poznat. Jmenuji se Mason Lowry!“