**DELILAH**

Zírám na zátylek svého bratra s plechovkou polévky v ruce, připravená ji hodit – a snad po pět miliardté se ptám sama sebe, jak může být někdo tak hloupý jako on. Teda, narodil se normální. Alespoň si to myslím. I když, nebyla jsem u toho *líhnutí*, takže tam mohly být detaily jeho narození, které máma pokaždé, když ten příběh vyprávěla, raději vynechala. Tátova verze se s tou její sho