Byl parný letní den.

Angela Kinsová si otřela pot, nalila kuřecí polévku do termosky, uzavřela ji a vydala se k nemocnici Mercy.

Když dorazila ke vchodu na oddělení, zaslechla uvnitř rozhovor mezi matkou a dcerou.

"Mami, jak jsem k té nemoci přišla? Jestli brzy nenajdu dárce ledviny, zemřu. Co mám dělat?" Byla to její adoptivní sestra Fanny Kinsová. V ruce svírala lékařskou zprávu a propukla v nekontrolovatelný pláč.

Jejich matka Scarlet Squareová se ji snažila utěšit, ale sama zpanikařila a řekla: "Joseph je doktor. Bude tomu věnovat větší pozornost a brzy pro tebe dárce najde."

Joseph, o kterém se Scarlet zmínila, byl jedním z Angeliných bratrů.

"Bojím se, že tak dlouho nevydržím čekat, mami. Jsem ještě mladá, musím vychovat děti a ještě jsem se o tebe řádně nepostarala, já..." Fanny zaváhala, ale její záměr byl jasný – nechtěla zemřít.

Po tom všem utrpení mě čekají dobré dny. Jak bych teď mohla zemřít?

Má tak vážnou nemoc, a přesto myslí na svou dceřinou povinnost, dokonce víc než má skutečná dcera Angela, pomyslela si Scarlet. Srdce jí usedalo žalem. Náhle ji napadla myšlenka a oči se jí rozzářily.

"Správně, Angela má stejně rakovinu žaludku a je nevyléčitelně nemocná. Proč by ti nemohla darovat svou ledvinu? Tím by konečně mohla udělat něco pro rodinu."

Fanny dostala odpověď, kterou chtěla, ale stále předstírala obavy. "Ale ona nebude souhlasit a nebude snadné to vysvětlit bratrům."

Scarlet chytila Fanny za ruku a uklidňovala ji: "Soustřeď se jen na operaci. Tví bratři tě tak milují, že nebudou nic namítat. A co se týče Angely, mám plán."

Angela, stojící za dveřmi, slyšela celý rozhovor a připadala si, jako by ji vhodili do ledové jeskyně.

Celá léta se jako nováček v této rodině snažila zavděčit, neúnavně pracovala pro rodinu a hrála roli té nejpodlézavější služebnice. Ale jediné, co za to dostala, bylo tohle.

Když jí bylo deset let, rodina Kinsových zjistila, že ji a Fanny v porodnici vyměnili, a tak si ji vzali z vesnice zpět. Všichni si mysleli, že jí začínají dobré časy, a ona tomu věřila také.

Kvůli rozdílnému prostředí pro ni však bylo těžké do rodiny zapadnout. Angela se stala opatrnou a tvrdě pracovala, aby potěšila každého člena rodiny. Ačkoli si nezískala jejich uznání, díky své podlézavé povaze se jí dařilo udržovat s členy rodiny relativně "harmonický" vztah.

Angela měla čtyři starší bratry, z nichž všichni byli vynikající a svou mladší sestru zbožňovali. Tou zbožňovanou však nebyla Angela, ale adoptovaná dívka Fanny.

Kdykoli došlo k hádce mezi Fanny a Angelou a Fanny se rozplakala, celá rodina obviňovala Angelu a vyžadovala od ní omluvu, i když to ve většině případů nebyla její chyba. Pokud Fanny udělala chybu, byla to vina Angely. Pokud Fanny do něčeho narazila, mohla za to Angela...

Někdy si Angela dokonce myslela, že Fanny je skutečným členem rodiny, zatímco ona je jen vetřelec.

Rodina Kinsových začala v sousedství podnikat jako jedna z prvních, takže jejich finanční situace byla docela dobrá. Jak však do světa byznysu vstupovalo stále více lidí, rodina čelila finančním potížím.

Byla to Angela, kdo pracoval dnem i nocí, aby vyřešil finanční krizi, jen aby se zavděčila rodině. Vyčerpala se a dokonce onemocněla, ale místo soucitu si přáli vzít jí život.

Angela se hořce zasmála. Měla si už dávno uvědomit, že bez ohledu na to, jak moc se v průbehu let snažila, nikdy nemohla získat jejich péči, ani tu nejmenší.

Zabolelo ji v žaludku a ruka se jí zachvěla, což způsobilo, že jí termoska vypadla z ruky na zem a přerušila rozhovor matky s dcerou uvnitř. Zevnitř se ozvaly kroky, Angela se rychle otočila a utíkala pryč, ale kvůli sílící bolesti nemohla běžet rychle.

Scarlet ji brzy dostihla u schodiště. Když viděla Angelu v nesnesitelných bolestech, zůstala lhostejná a řekla něco, co skutečně bolelo.

"Angelo, poslouchej mě. Nemáš žádné závazky ani starosti. Byla ti diagnostikována rakovina žaludku a tvůj život se chýlí ke konci. Ale Fanny je jiná. Má rodinu a děti. Nemůžeš být tak bezcitná a nechat ji zemřít!"

Angela se zasmála, zatímco jí po tváři stékaly slzy. Její srdce se roztříštilo na kousky.

Ta žena žádala vlastní dceru, aby se obětovala pro její pěstounskou dceru. Doktor řekl, že rakovina žaludku byla diagnostikována včas a při správné léčbě je jisté úplné uzdravení, ale moje matka si přála mou smrt.

A ještě tvrdí, že jsem bezcitná! Jak směšné! Fanny mi vzala všechno, co mi původně patřilo. Nejdřív mi vzala lásku rodičů a čtyř bratrů, pak se zmocnila mého snoubence Christophera a společně s ním mi vzala mé podíly ve firmě. Teď by mě nenechali ani žít.

Když Scarlet viděla, že Angela mlčí, natáhla se a chytila ji za ruku. Angela, stále plná hněvu, se silou bránila, ale nečekaně ztratila rovnováhu a zřítila se ze schodů.

Všechno se roztočilo a Angela narazila do rohu zdi, vykašlala krev a postupně ztrácela vědomí.

Scarlet rychle seběhla dolů, tvář bledou strachy.

Ale v příštím okamžiku Scarletina slova zasáhla Angelino srdce tvrději než fyzická bolest.

Scarletiny oči potemněly. "Když spadla z tak vysokého schodiště, neovlivní to kvalitu jejích ledvin? S tolika vykašlanou krví to asi nepřežije. To je ale dobře. Fannyinu nemoc to může zachránit."

Když Angela slyšela ta slova, zírala na Scarlet vytřeštěnýma očima, její nenávist a neochota se vzdát jí nedovolily odpočívat v pokoji ani ve smrti.

...

Když Angela znovu otevřela oči, cítila se omámená a chvíli bojovala, než konečně uviděla scénu před sebou.

Skvrnitou šedou zeď zdobil červený kříž a vedle postele stál mírně opotřebovaný stůl. Do nosu ji udeřil silný pach léků, kvůli kterému byla její už tak třeštící hlava ještě těžší a malátnější.

Nespadla jsem snad ze schodů a nezemřela? Proč jsem v nemocnici?

Červeně natřené dřevěné dveře se prudce rozletěly, až ze zdi opadal prach. Pak dovnitř vtrhla skupina lidí.

Jedním z nich byl její otec George. Pohlédl na Angelu a zeptal se: "Angelo, proč jsi nechala ty násilníky ublížit Fanny? Copak jsi nevěděla, že tvé jednání mohlo ohrozit její život?"