Když Emmanuel zahnul u dveří doprava, konečně našel stůl číslo osm ve společné jídelní části.

A skutečně, u stolu seděla žena, která vypadala, že jí dochází trpělivost.

Oblečená v profesionálním oděvu, který zdůrazňoval její krásné křivky, byla v každém případě pohledem pro bohy.

I když z ní nevyzařovala stejná elegance jako z Mackenzie, nebylo pochyb o tom, že má moc přimět muže, aby jí padali k nohám.

Naštěstí Emmanuel nebyl ani v nejmenším zklamán. Konec konců si byl dobře vědom svých vlastních kvalit.

Bez dalších okolků se narovnal a s úsměvem k ženě přistoupil.

„Omlouvám se, že jdu pozdě! Jmenuji se Emmanuel Lowe. Je mi osmadvacet let a pracuji jako gynekolog s ročním platem osmdesát tisíc...“

„Zadrž!“ přerušila ho žena chladně, než stihl dokončení představení. „Co to má znamenat? S tím málem, co můžeš nabídnout, si vážně myslíš, že by si tě ženy chtěly vzít? Nemůžu uvěřit, že jsi měl tu drzost přijít pozdě! Jaké máš právo nechat ženu čekat? Byla to naprostá ztráta mého času. Pche!“

Poté, co vychrlila salvu otázek, rudá v obličeji vztekle chrstla sklenici vody Emmanuelovi do tváře.

Ten, zaskočen, byl okamžitě promočený skrz naskrz.

Nicméně Emmanuel neztratil nervy. Koneckonců přišel pozdě opravdu proto, že šel na špatné místo, takže chápal, proč je ta žena naštvaná.

„Pche. Je ti osmadvacet a stále vyděláváš jen osmdesát tisíc ročně. Není divu, že se ti vede tak bídne! Nejenže postrádáš dochvilnost, ale zdá se, že ani nebereš život vážně. Jsi odsouzen být na dně společenského žebříčku celý život! Jsem v šoku, že máš vůbec odvahu jít se mnou na rande... Přestaň si něco nalhávat!“ vynadala mu žena a vrhla na Emmanuela pohrdavý pohled.

V další vteřině popadla kabelku a vyřítila se ven, aniž by se obtěžovala zanechat své jméno.

A aby toho nebylo málo, zamávala Emmanuelovi před obličejem svazkem bankovek a pak s nimi plácla o stůl jako platbu za účet.

Emmanuelův pohled okamžitě potemněl, jak mu v žilách začal pulzovat vztek.

Ta ženská mě ponižuje! Možná nemám vysoká očekávání ohledně manželství, ale to neznamená, že nemám svou hrdost! Argh! Jakkoliv moc bych chtěl, aby svých činů litovala, vím, že tu moc nemám...

Jelikož žena byla pryč, i Emmanuel sklesle opustil kavárnu.

K jeho překvapení sotva vyšel ze dveří, uviděl dlouhovlasého muže, jak úmyslně naráží do BMW a křičí bolestí.

Emmanuel si nemohl pomoci a svraštil obočí. Ach bože. Ten chlap jasně finguje autonehodu. Proč je dnes v téhle kavárně tolik problémů?

„Ach! Někdo byl sražen!“

„Argh! Mám zlomenou nohu! Vrahu!“

Čtyři muži okamžitě vyběhli, aby se připojili k rozruchu, když dlouhovlasý muž padl na zem.

Naštěstí Emmanuel jejich trik prokoukl. Ha! Ti chlapi musí být komplicové!

Právě v tu chvíli z BMW spěšně vystoupila mladá dáma, oděná v kaštanových šatech bez rukávů, které odhalovaly velkou plochu jemné, světlé kůže.

S jejíma dlouhýma, tvarovanýma nohama a výstřihem, z něhož vykukoval žlábek ňader, nebylo pochyb o tom, že je neuvěřitelně sexy a svůdná.

„Co se děje? Jak jsem vám mohla zranit nohu, když jsem jela tak pomalu?“ zeptala se úzkostlivě.

O vteřiny později kumpáni dlouhovlasého muže ženu obklíčili a dožadovali se odškodnění. „Nekecej! Zaplať! Hned zaplať!“

Několik lidí v kavárně bylo svědky té zinscenované nehody, ale bohužel se těch velkých, svalnatých mužů báli natolik, že se jim nikdo neodvážil postavit.

„Kolik chcete?“ zamumlala žena bezmocně, smířená s tím, že bude muset záležitost vyřešit penězi.

Skupina gaunerů však začala pokukovat po jejím poprsí a slintat nad ní.

„Haha. Hej, kočko, proč si s námi neužiješ trochu zábavy?“ navrhl jeden z mužů a nestydatě zatahal za její šaty.

Tak se to, co začalo jako fingovaná nehoda, rychle změnilo ve veřejné sexuální obtěžování.

Pěkná žena byla tak vyděšená, že zavrávorala dozadu, dokud nenarazila do Emmanuela.

Místo aby zneužil situace jako ostatní gauneři, Emmanuel se postavil před ni a zpražil dlouhovlasého muže pohledem.

„Máš zlomenou nohu a žádáš o odškodnění, co?“

Když gauneři viděli Emmanuelův hrozivý výraz, přejel jim mráz po zádech.

Zároveň Mackenzie seděla v kavárně a sledovala celou scénu.

No, no, no. Kdo by to byl řekl, že ten muž bude tak statečný? Jsem si jistá, že nikdo jiný by neměl odvahu postavit se pěti gaunerům.

V další vteřině Emmanuel všechny ohromil tím, že surově kopl do nohy dlouhovlasého muže.

„Au!“ zařval dotyčný bolestí a začal poskakovat na noze, která měla být údajně zlomená.

Přihlížející okamžitě hromadně zalapali po dechu.

Panebože! Ten chlap je odvážný!

I Mackenzie zkroutila rty do úsměvu.

Kavárna byla jedním z jejích majetků, takže přirozeně viděla i to, jak dopadlo Emmanuelovo rande naslepo.

Myslela jsem, že je zbabělec, když nevybuchl, přestože ho polili vodou. Kdo by to byl řekl, že je to jen gentleman, který neztrácí nervy se ženami? Musím přiznat, že vypadá docela okouzlujíce, když ukazuje svou drsnou stránku!

„Co to je? Neříkal jsi, že máš zlomenou nohu? Jsem ohromen, že na ní můžeš stále skákat!“ vysmíval se Emmanuel.

Když si přihlížející uvědomili, že dlouhovlasý muž o svém zranění lhal, neztráceli čas a začali mu nadávat a kritizovat ho.

V tu chvíli i ostatní gauneři ztratili svou odvahu a ztichli. Koneckonců věděli, že se karta obrátila proti nim.

„Pche. Tentokrát tě nechám být, spratku! Radši si dávej pozor na záda!“ varoval dlouhovlasý muž, než utekl se staženým ocasem.

Na to věnovala pěkná žena Emmanuelovi vřelý úsměv a koketně mu naznačila, aby nastoupil do jejího auta. „Ahoj, krasavče, děkuji ti moc za pomoc. Nechtěl bys jít ke mně domů na skleničku?“

Emmanuel ji však bez váhání odmítl. „Ne, děkuji. Mám jiné věci na práci!“

Když žena viděla, jak je vůči jejím návrhům lhostejný, nemohla si pomoci a frustrací dupla nohou.

Co to sakra... Nejsem snad dost sexy? Udělala jsem první krok, tak proč to neopětuje?

Zpátky v kavárně Mackenzie slyšela svého dědečka, jak propukl v hlasitý řehot.

„Haha! Říkal jsem ti to, Mackenzie! Neříkal jsem, že ten muž má vynikající charakter? Tvoje asistentka Lexi je tak krásná žena, a přesto jí odmítl věnovat čas! Až se vezmete, nebudeš se muset bát, že by tě podváděl!“

Čím víc Mackenzie přemítala o Terenceových slovech, tím víc se její dojem z Emmanuela zlepšoval.

Nesnáším muže, protože jsou vždycky tak chtíčem posedlí... Nicméně Emmanuel Lowe se zdá být docela výjimkou!

„Ještě se neraduj, dědečku! Mužům jde buď o vzhled, nebo o peníze,“ pronesla Mackenzie chladně, než vstala.

Ha! Pochybuji, že Emmanuel projde mým druhým tajným testem charakteru!

Mezitím Emmanuel dorazil domů poté, co jeho dohazovací sezení velkolepě selhalo.

Netřeba dodávat, že jeho sestra Roselynn Loweová byla frustrovaná k nevíře. „Cože? Další neúspěšné rande?“

To už je po osmnácté, proboha! Můj bratr je metr osmdesát vysoký, fit a čestný mladý muž. Proč se žádné ženě nelíbí? Možná je občas trochu natvrdlý, ale jistě ho někdo ocení pro jeho dobrý vzhled, ne?

Emmanuelova matka, Alessandra Cadiganová, vypadala ještě úzkostlivěji, když ho spěšně táhla z domu.

„Mami, co to děláš?“ zeptal se Emmanuel, zaskočený tím, jak vyděšená Alessandra byla.

„Co dělám? Mám o tebe strach k smrti!“ vynadala mu žena, aniž by zpomalila krok. „Taky to nechápu. Náš soused je neupravený osmadvacetiletý spisovatel, který je pořád zalezlý doma, a přesto už plánuje druhé dítě! Proč si můj syn nemůže najít přítelkyni? Ta žena na rande ani nezůstala, že? Zaplatila jsem slušné peníze, abych ti to zařídila! Pojďme za ní hned teď k ní domů!“

„Cože?“ vykoktal Emmanuel.

Slyšel jsem dobře? Nemůžu uvěřit, že je máma tak zoufalá! Ta dohazovací schůzka byla naprostý propadák, tak proč trvá na tom, že mě potáhne k té ženské domů? Neztrapnil bych se tím jen znovu?