** Z pohledu Poppy **

Běžím a nepřestávám běžet, dokud se mi cesta k mojí budově nezačne rozmazávat pod nohama. Plíce mě pálí a srdce bije tak, jako by se mi snažilo prorazit hrudník. Než dorazím k úzkým dveřím zastrčeným mezi nehtovým studiem a bufetem, který má snad pořád otevřeno, ruce se mi třesou tak moc, že mi klíče dvakrát vypadnou, než se mi podaří odemknout zámek.

Okamžitě mě praští ten p