** Poppyin pohled **

Projede mnou chvění. Začíná u hrudi a šíří se dál, ale všechno ostatní se uklidňuje. Srdce mi přestává bušit, dech se zklidňuje a chlad, který se sem plížil, je pomalu nahrazován konejšivým teplem.

Jsou to oni, moji druhové. Jsou mým kotvištěm. Ať už je ta síla ve mně jakákoliv, reaguje na ně.

Myslím, že jsem si neuvědomovala, jak moc mi chyběl dotek, dokud jsem se nevrátila.