To málo energie, co mi zbylo, mě opustí a já se sesunu proti stromu. Alec mě chytí, než stihnu spadnout na zem.

Slova toho hybrida mi stále znějí v hlavě. Ne o jeho bratranci, ale o té ženě, která si pro mě očividně přichází.

„Krvácíš,“ prořízne mé myšlenky Alecův hlas.

Věnuji mu unavený úsměv. „Ty taky,“ řeknu mu a ukážu na jeho břicho.

Jeho černé tričko s véčkovým výstřihem bylo roztrhané a jasn