Vítr se mi zakusoval do kůže, když jsem se řítil lesem a chodidly bušil do země. Běžel jsem, nejen proto, že to byla rutina, ale abych unikl bolesti v hrudi. Možná, kdybych dokázal běžet dost daleko, dost rychle, ta tíha, která mi drtila hruď, by konečně povolila. Ale nepovolila, a stejně tak se neutišil ani ten žár, který mi hořel pod kůží.

Je to týden, co se na mě Sadie podívala těma svýma velký