"Slečno Olsonová, už je pozdě. Měla byste si odpočinout. Už bych vás neměl rušit," řekl jemně Lionel a podíval se na Victorii.

"Dobře. Ty by sis měl jít taky brzy odpočinout, Lioneli."

Po zavření dveří Victoriin úsměv zmizel a nahradil ho výraz chladné lhostejnosti. Popadla kotě do náruče a hrubě jím mrštila na zem, zjevně znechucená tím ubohým stvořením.

"Mňau..." Kotě vydalo žalostný pláč a svíj