S nohama svěšenýma ze stoličky, na které seděla, sledovala Jenny, jak Bailey cpe to málo oblečení, co si během pobytu pořídily, do svého nového batohu. Bailey batoh zapnula a přehodila si ho přes ramena.

Když stála před Jenny v jejich společném pokoji připravená k odchodu, její výraz posmutněl. „Nemůžu ti dostatečně poděkovat, Jenny, že ses rozhodla tu zůstat.“

„Nemusíš mi děkovat,“ odpověděla Jen