Rex hmatem a za pomoci zbytků svého zraku vyklopýtal ze svého pokoje, aby našel Jenny. Jako na zavolanou právě vycházela i ona ze svého pokoje. Usmáli se na sebe.

"Zrovna jsem pro tebe šel," oznámil jí Rex. "Je dávno po páté. Kdy si dáme večeři?"

Úsměv, který Jenny pohrával na rtech, zmizel. "Cože? Co jsi říkal?"

"Večeři," zopakoval jako rozmazlené dítě. "Říkal jsem si, že bychom si mohli něco obj