Tvrdit, že Bailey nebyla nervózní, by byla prachsprostá lež. Byla naprostý uzlíček nervů. Kdyby ji teď Toby viděl, asi by se jí vysmál, uvážíme-li, jak se mu ještě ráno do očí chlubila, že jeho lidi ohromí svou výmluvností. Přešlapovala tam a zpět, přičemž se dlouhá, stříbřitě splývavá róba, kterou jí vybrala Polly, táhla po vínovém koberci pokrývajícím zákulisí. Teď si přála, aby ten napsaný proj