O pět let později.

Na letišti ve městě Y.

Nicoletina tvář byla zcela zahalená za slunečními brýlemi a rouškou. Vlastně byla zachumlaná tak, že připomínala mumii.

Zajímalo ji, jestli muž, který jí to chtěl "vrátit stonásobně", po ní během uplynulých pěti let stále usilovně pátral.

Kdyby to nebylo kvůli záchraně jistého člověka, nikdy by neriskovala návrat.

S bušícím srdcem táhla kufr vpřed a čím déle šla, tím více zrychlovala tempo. Mezitím se za ní vlekli tři maličcí a svýma buclatýma nohama se snažili přizpůsobit jejímu kroku.

Najednou se za ní jasně a hlasitě ozval vysoký hlásek: "Mami, jdeš moc rychle. Mám hlad už jen z toho, jak se snažím s tebou držet krok! Mám chuť na čokoládu, cupcaky, francouzské toasty a -"

"Pššt..." Nicole se ohlédla a přiložila si prst ke rtům v obavě, aby nepřitáhli příliš mnoho pozornosti - nechtěné pozornosti.

Hlas patřil dívce jménem Maya. Byla to nejmladší z Nicoletiných dětí a skrz naskrz velký jedlík.

"Buď hodná, Mayo. Maminka tě pak vezme na nějaký dezert, ano?"

Mayiny oči se rozzářily a nadšeně přikývla.

Vedle ní stála Nina, která byla věrnou kopií Mayi. Dospělácky zavrtěla hlavou a zhluboka si povzdechla. "Jestli budeš pořád tolik jíst, bude z tebe tlusté prase! Měly bychom se o své tělo starat, Mayo."

Maya se k Nině nespokojeně otočila. "Neříkej to, jako bys ty nejedla!"

"Tomu se říká ochutnávání. Dám si vždycky jenom jedno sousto!"

"Jedno sousto se taky počítá!"

"Ne, nepočítá!"

"Ale ano, počítá!"

"Ne, nepočítá! Řekni jí to, Juane!"

Nina už to nevydržela a požádala o pomoc svého bratra.

Juan, který se náhle ocitl v těžké situaci, se poškrábal na hlavě a nebyl si jistý, co má dělat.

Jelikož Nina i Maya byly obě jeho sestry, nevěděl, komu má pomoct.

"Myslím... že máte obě pravdu!"

Když Nina i Maya slyšely jeho odpověď, obě nad Juanem protočily panenky, hlasitě si odfrkly a vyrazily vpřed.

"Dobrá, to už by stačilo, děti. Pojďme."

Nicole jemně pohladila Juana po hlavě, načež on přikývl a ploužil se za ní.

Ze všech tří byla Maya vzrůstem nejmenší. Vztekle dupala kupředu a nedívala se, kam šlape, takže omylem narazila do nohy nějaké ženy a svalila se dozadu na zem.

"Co to sakra...? Jsi slepá?"

Maya vzhlédla k ženě, která vypadala, že jí chce ukousnout hlavu.

Tahle paní je ale zlá.

"Mayo! Jsi v pořádku?"

Když Nina viděla, že její sestra upadla, vrhla se k ní a pomohla jí na nohy. Pak si tu ženu přeměřila od hlavy k patě.

Ačkoli byla ta žena velmi krásná, jejich matce nesahala ani po kotníky.

Kromě toho se Nině nelíbilo, jak byla hrubá, a bylo to jasně napsáno po celé její tváři.

"Proč se na mě takhle díváš? Omluv se!" vyštěkla žena na Ninu.

"Omlouvám se, paní!" řekla Maya svým roztomilým hláskem a podívala se na ženu velkýma očima, které zářily upřímností.

Nina se naopak na svou malou sestřičku upřeně zadívala. Co to Maya dělá? Proč se omluvila!

"Ty taky! Omluv se mi!" poručila žena Nině nadřazeným tónem.

Nina se na ni však neochvějně dívala a stála tam, aniž by řekla jediné slovo.

"Co se děje?"

"Co se stalo?"

Mužský a ženský hlas zazněly současně.

Jeden z hlasů patřil Nicole, zatímco ten druhý...

Ten druhý hlas zněl Nicole docela povědomě, takže instinktivně zvedla hlavu a srdce se jí málem zastavilo. Spěšně sklopila hlavu a v duchu prudce zaklela.

To je ten muž z doby před pěti lety! Zatracený Evan Seet!

Jak uboze malý je svět! Nemůžu uvěřit, že jsem na něj narazila vteřinu poté, co jsem vkročila do téhle země!