"Evane, to dítě je prostě nevychované. Neomluví se ani poté, co do mě narazí. Jen se na ni podívej..."

Evan sklonil bradu, aby se na Ninu podíval. Měla světlou pleť a v jejích jasných očích se zračil tvrdohlavý záblesk.

Se stále skloněnou hlavou Nicole nakukovala na Evana, který upřeně zíral na Ninu, a po celou dobu se modlila, aby si nevšiml podoby mezi Ninou, Mayou a jí.

Bože, pomoz mi! Prosím!

Zamumlala si pro sebe tichou modlitbu.

Juan, který si všiml, jak zvláštně se jeho matka chová, sledoval její směr pohledu a s mírně přimhouřenýma očima si Evana prohlížel.

To je zvláštní.

Tenhle muž... vypadá tak trochu jako já?

Juanova zvědavost byla probuzena. Chystal se vykročit vpřed, aby si svého dvojníka prohlédl zblízka, ale Nicole ho chytila za paže ještě dřív, než stačil udělat krok. Pak vylovila dětskou roušku a spěšně mu s ní zakryla jeho malou tvář.

Můj drahý chlapče, prosím, nedělej mi žádné problémy!

Jestli Evan uvidí tvou tvář... Všechno skončí! Ztratíš svou milovanou maminku navždy!

Ačkoli Juan nechápal záměr skrývající se za jednáním své matky, nešel dál. Dovolil tak Nicole, aby si ho k sobě pevně přitáhla.

"To je vaše dítě?"

Z Evanova hlubokého a magnetického hlasu Nicole málem vyletěla z kůže.

Ztuhle přikývla, ale neodvážila se vydat ani hlásku z obavy, že by poznal její hlas.

"Měla byste své dítě usměrňovat už od útlého věku, nebo z něj vyroste nevychovaný člověk!"

"Kdo vůbec jste, že něco takového říkáte? Tahle paní byla první, kdo na Mayu mluvil hrubě! Kdyby nechodila kolem a nešikanovala děti, už dávno bych se omluvila."

Poté Nina zvedla bradu a opětovala Evanův pohled bez sebemenší stopy strachu v očích.

"Tohle vaše dítě je pěkně rázné, co!" Mladá žena stojící vedle Evana zírala na Ninu s překvapeným výrazem ve tváři.

Evanova ústa se v koutcích mírně zvedla. Zdá se, že tahle malá holčička má velmi dobrou vyřídilku a její tvrdohlavá povaha mi někoho připomíná.

Připomíná mi...

Při té myšlence se zadíval ještě blíže na Nininu sněhobílou tvář.

Poté přesunul svůj pohled na Mayu.

Nakonec jeho oči padly na Nicole, která byla zahalená od hlavy až k patě.

Tyhle dvě děti se té ženě tolik podobají. Mohla by jejich matka být...

V tu chvíli Nicole zvedla oči. Když se její pohled střetl s Evanovým pronikavým zrakem, její sevření na Juanově oblečení se podvědomě zpevnilo.

Evanův pohled ztemněl a on rázně zamířil k Nicole. Každý jeho krok naplňoval její zběsile bušící srdce hrůzou.

Ach, Bože! Co mám dělat?

Co když ten parchant bude trvat na tom, že chce vidět moji tvář?

Slyšela své zrychleně bijící srdce, které jí mělo každou chvíli vyletět z hrudi.

Evan se zastavil přímo před ní a upřel na ni pronikavý pohled.

Je konec. Všechno je u konce.

Je po mně!

"Vy-"