**Pohled Margot**
„Bojíš se mě, Margot?“ zeptal se tak otevřeně a něco v tom způsobu, jakým vyslovil mé celé jméno – jasně, záměrně, bez jakékoli přezdívky nebo něhy – mi zmrazilo krev v žilách.
Margot…
Ne Bella…
Ne teď…
Takhle mi říkal, jen když to myslel smrtelně vážně, nebo když si chtěl něco nekompromisně prosadit.
Přikývla jsem a z mých rtů unikl dech, o kterém jsem ani nevěděla, že ho zadržu