**Cobanův úhel pohledu**

Než jsem se dostal zpátky na vězeňský dvůr, ranní slunce už plně vykouklo nad útesy.

Ale zdálo se, že je chladněji než včera, jen o trochu.

Prázdněji, i když se tam pohybovala těla – někteří házeli kameny, jiní hráli karty nebo přecházeli podél pletiva.

Zdálo se, že všichni bez těch ženských dočista přišli o rozum…

Leo mě zmerčil z lavičky poblíž linie plotu a líně zam