Pohled Margot

Všimla jsem si, že se blíží, dřív než Cara.

Samozřejmě.

Bylo to, jako by nějaké neviditelné vlákno teď mou pozornost neustále poutalo k němu – bez ohledu na to, co jsem zrovna dělala, část mě vždycky věděla, kde Coban je.

A právě teď?

Šel přímo k nám.

Leo po jeho boku, s ručníkem přehozeným přes rameno, oba vypadali, jako by se zrovna dohnali až k úplnému vyčerpání.

Cara můj pohled n