Pohled Talie

Linda ke mně přistoupila, když Kayden odešel do koupelny, aby se převlékl.

„Tady máš, zlato, přinesli jsme ti i nějaké oblečení. Jsem si jistá, že na spaní to bude pohodlnější než ta nemocniční košile,“ řekla a tak sladce se na mě usmála.

Vzala jsem Kaydenův telefon a začala na něm ťukat.

‚Jste až moc laskavá, nemusíte si o mě dělat starosti.‘

Ukázala jsem jí to a ona jen s úsměvem zavrtěla hlavou.

„Prosím tě, nech mě se starat. Mám tě ráda a chci, abys byla šťastná a v pohodlí!“ řekla a já cítila, jak se mi do očí derou slzy.

Vzala mě do náruče a pevně mě objala, ale zároveň si dávala velký pozor, aby mi neporanila žebra.

„Připrav se, že se převlékneš, jakmile Kayden skončí,“ řekla a já přikývla.

Přešla jsem ke koupelně a čekala, až Kayden vyjde ven. A když se tak stalo, málem mi spadla brada až na zem. Jak může někdo v teplácích vypadat tak sexy?

Usmál se na mě a podržel mi dveře. Vešla jsem dovnitř a zavřela za sebou.

Svlékla jsem si nemocniční košili, oblékla si spodní prádlo, které mi Linda dala, a pak fialovou sportovní podprsenku, fialové pyžamové kraťasy a bílou mikinu na zip.

Oblékla jsem se a vyšla ven dřív, než jsem si stihla mikinu zapnout. Takže když jsem se k tomu chystala, Kayden mi zadržel ruku.

Tázavě jsem k němu vzhlédla, proč mě zastavil.

„Můžu vidět tvoje jizvy, prosím?“ zeptal se tichým hlasem. Dokonce jsem slyšela, jak se mu hlas trochu zlomil, jako by to pro něj bylo bolestivé.

Podívala jsem se mu do očí a snažila se v nich najít důvod proč.

Vše, co jsem v jeho očích viděla, byl smutek, hněv, obavy a... péče?

Přikývla jsem a pustila jezdec zipu, který jsem už o kousek povytáhla.

Potom ho chytil on, rozepnul ho a mikinu mi úplně sundal.

Linda a Jacob k nám také přistoupili a prohlíželi si horní polovinu mého těla. Vím, že to není hezký pohled.

Mám na trupu tolik jizev, až je to šílené.

„Tohle je střelná rána?“ zeptal se Jacob, když se dotkl jedné z jizev. Jen jsem přikývla.

„A tohle, to jsou bodné rány?“ zeptala se Linda na pokraji slz.

Smutně jsem se na ni podívala a pak přikývla. „Panebože, jak tohle může někdo někomu udělat!“ hlesla a já slyšela, že začíná trochu plakat.

Podívala jsem se na ni, vzala si ji do náruče a objala ji. „Ach, ty jsi tak zlatá, to já bych měla utěšovat tebe, ne naopak!“ řekla smutným hlasem.

Jen jsem se na ni usmála, pak jsem jí vzala tvář do dlaní a palci jí setřela slzy.

Ucítila jsem, jak se někdo dotkl jedné z mých jizev, té, která se mi táhne skoro zleva doprava přes celá záda.

„Tati, chci, aby za to zaplatili!“ řekl Kayden tak smutným hlasem, až mi to málem zlomilo srdce.

„Zaplatí, synu! Tohle nezůstane bez trestu!“ odvětil Jacob, zatímco si dál prohlížel můj trup a záda.

Znovu jsem se na ně tázavě podívala a Linda se zhluboka nadechla.

„Zlato, to, co ti teď řekneme, musíš udržet v tajnosti. Ale upřímně řečeno, udělala jsi na nás takový dojem, že bychom pro tebe chtěli pohnout nebem i zemí!“ řekla mi Linda milým, ale vážným hlasem.

Udělala jsem gesto ‚zamykám si pusu na zip a zahazuji klíč‘ a všichni tři se zasmáli.

„Jsme součástí britské mafie,“ řekl Jacob, podíval se na mě a nejspíš čekal na mou reakci.

Trochu jsem naklonila hlavu, pohlédla na ně, pak jsem přešla k posteli a zvedla Kaydenův telefon. Hned jsem na něm začala psát.

‚Máte nějaké styky s irskou mafií?‘

Třesoucíma se rukama jsem telefon podala Jacobovi.

Jacob se podíval na telefon, pak na mě a pak zase zpátky na telefon.

„Ne, irskou mafii nemůžeme vystát!“ řekl tvrdě.

Vydechla jsem vzduch, o kterém jsem ani nevěděla, že ho zadržuji, a položila si ruku na srdce, abych mu pomohla se zklidnit.

„Odkud znáš irskou mafii, drahoušku?“ zeptala se Linda a pohlédla na mě se svým sladkým úsměvem.

Natáhla jsem ruku, abych si vzala telefon zpět, a Jacob mi ho dal.

‚Vím, že Gregor je součástí irské mafie. Mnohokrát říkal, že mě prodá členům své mafie.‘

Vrátila jsem telefon Jacobovi a pak jsem se zadívala do země. Teď jsem se jim do tváří dívat nechtěla.

„Panebože!“ vydechla Linda. Kayden ke mně přistoupil, opatrně mi vložil dva prsty pod bradu a zvedl mi hlavu tak, abych mu pohlédla do očí.

„Talio... Udělal to... Udělal to někdy?“ zeptal se Kayden a hlas se mu zlomil.

Nedokázala jsem se mu dívat do očí, a tak jsem se zadívala na zeď po své pravici. Ucítila jsem, jak se mi do očí derou slzy, a pak jsem přikývla.

Kayden si mě jen přitiskl k hrudi a pevně mě objal.

Hladil mě po zádech a nechal mě plakat, dokud jsem mu nepromáčela tričko. Slyšela jsem Jacoba, jak mluví do telefonu.

Jacob: „Potřebuju, abyste jeli na adresu, kterou jsem vám právě poslal, a zajali všechny, koho v tom domě najdete.“

Jacob: „Ano, hned, postarejte se o to!“ řekl a zavěsil.

Kayden mě prostě vzal do náruče jako nevěstu a odnesl mě do postele.

Vlezl si do postele se mnou a já napůl ležela na jeho hrudi s nohama přehozenýma přes jeho klín.

Dál mě hladil po zádech. „Neboj se, teď už jsi v bezpečí!“ pošeptal mi do ucha nekonečně něžně.

„Dokoukáme ten náš film, hmm?“ zeptal se, zvedl mi bradu, aby se mi mohl podívat do očí, a já mu věnovala sladký úsměv a přikývla.

Setřel mi slzy a pak mě lehce pohladil po tváři.

Pak jsme se položili. Já měla hlavu na jeho hrudi, on ruku kolem mých zad a držel si mě blízko sebe. Nohy jsem měla přehozené přes ty jeho a on mě hladil po stehnech. Jak může být někdo takhle milý?

„Hej, teď už se nás nebojíš, viď?“ zeptal se skoro až příliš potichu, než abych to vůbec slyšela.

Vzhlédla jsem k němu a věnovala mu pohled, který říkal ‚děláš si ze mě srandu‘. Zasmál se a pak mě znovu začal hladit po zádech.

„To je dobře,“ zašeptal, políbil mě na temeno hlavy a já se z toho začervenala jako blázen.