Barvy fungovaly při oživování vzpomínek stejně jako chuť a hudba.

A barvy v Darianově pokoji mě kopaly do obličeje, do žaludku a do každého dalšího místa, kde může člověka bolet. Nora seděla nehybně na pohovce, zírala na zeď a rýpala si nehty. Její slova mě zasáhla, *hluboce*. Myslím, že se bojí nechat mě o samotě, ale to, že tu zůstává z lítosti, zrovna nezlepšuje mé sebevědomí.

Na tváři se jí vy