Když se nedívá, neubráním se úsměvu. "Chovej se slušně, jasné?"

"O čem to mluvíš? Sama si vyžádala mou přítomnost. Právě teď vyhrávám já."

"Nebuď tak namyšlený, chce tě jen proto, že na ni nemůžeš mluvit."

"To neznamená, že nedokážu komunikovat." Jeho uchechtnutí mi zaduní v hlavě, když se přeměňujeme.

Zafuní, aby jí dal najevo, že jsme skončili a ona může otevřít oči. Několikrát zamrká a prohlíží