„A co když bych s tím přiražením k autu souhlasila?“ Usměju se tak nevinně, jak jen dokážu, a ohlédnu se přes rameno.

Vydá tlumené zavrčení. „Prostě nasedni do auta. Už tak bude dost těžké řídit i bez týhle představy v hlavě.“

Nakloním se přes středovou konzoli. „S tímhle problémem bych mohla pomoct.“ Zazatvrkám, když k němu natáhnu ruku a už vím, co bude následovat.

Jak jsem předpokládala, chytí