„Když se na tebe dívám, nemůžu se rozhodnout, jestli tě chci políbit, nebo tě praštit do oka,“ přiznávám.

Díváme se chvíli jeden na druhého. Nechá má slova působit a já sleduji, jak jeho výraz prochází proměnou. Provinění, šok a nakonec pobavení. Zasměje se a rozzáří mu to celou tvář. Vypadá přesně tak unaveně, jak se já cítím. Možná ještě víc.

„No, zasloužil jsem si obě možnosti. Výběr je na tobě