Ayrie spala tři hodiny. Xochtl je k smrti vyděsila. Tiskne se ke mně, zatímco Cevin a já balíme mou kancelář. Jsou tu s námi také Tessa a Maria. Nikdo z nás nic neříká, když vkládám fotky ze zdi do pěnových obalů, než je uložím do krabice. Opravdu se mi chce brečet, ale čím víc s tím bojuju, tím jsem naštvanější.

„Altaho,“ vzhlédnu k ubohému Sullivanovi. Všechno to sračky na něj zase spadnou, zrov