*Nina*

Čekání na nějaké nové zprávy mě ubíjelo. Ačkoli jsem byla nesmírně vděčná, že jsem se znovu shledala s Jaylou a věděla jsem, že jsme obě v bezpečí, jen tak tam postávat a čekat, až se Garret ozve, mě prostě ničilo.

Nenáviděla jsem fakt, že se mnou neměl telepatické spojení. Chtěla jsem slyšet jeho hlas ve své hlavě a vědět, že je v pořádku. Samozřejmě, mohla jsem se kdykoliv spojit s tátou