Lunaya.

Hlava mi přišla strašně těžká a po kůži mi lezlo nepříjemné horko. Pevněji jsem sevřela oční víčka a zoufale se snažila zorientovat.

„Lunayo,“ zazpíval na mě jemný hlas. V uších mi zněl jako tiché zvonky. Donutila jsem se otevřít oči a zírala vzhůru na strop. Nade mnou se zjevila tvář krásného anděla. Moje Alyse. Zvedla jsem ruku a jemně ji pohladila po tváři. Položila svou ruku na tu mou