Zelena.

„Promiň,“ řekl tiše.

„Za co?“ zeptala jsem se trochu zmateně.

„Za spoustu věcí, ale hlavně za to, že jsem ti takhle nepomohl dřív.“

Zadržela jsem uchechtnutí, instinkt mi napovídal, že teď není ta správná chvíle smát se jeho zbytečné omluvě.

„Bylo to tak, jak jsi říkal, byla jsem v bezvědomí, nemohl jsi nic dělat.“

„Mohl jsem tě z té zasrané situace dostat mnohem rychleji. Mohl jsem tě dos