Zelena.

Tohle musí být další Drakosova vize. Jenže tahle působí nějak jinak.

„Auroro,“ zašeptala jsem tiše. Ani nevím, jestli mě slyší, ale stálo to za pokus. Přetočila se na břicho a stočila se do klubíčka. Záda měla posetá čerstvými ranami, šrámy od biče. Stejný druh jizev kdysi sídlil i na mých zádech. Klekla jsem si vedle její omšelé postele a natáhla k ní ruku. Zápěstí mi ovinula měkká a jemn