Blair byla tak vděčná, že je doma. Jen nechápala, jaký démon to posedl jejího šéfa během jejich nedávné služební cesty. Všechny neskutečně dřel. Přijeli domů o den dřív, než bylo v plánu, ale ona byla ráda, že už od něj má klid.
Očekávala, že se s ním vrátí do kanceláře. K jejímu překvapení jí dal na zbytek odpoledne volno. Možná usoudil, že si oba potřebují odpočinout. S tím neměla nejmenší problém.
Poslední dobou se choval jako pěknej hajzl. Byl vznětlivý a náročný. Když ji vysadil před domem, málem mu ukázala prostředníček. Zarazila se, protože si nebyla jistá, jestli by to gesto nezachytil ve zpětném zrcátku.
Roman měl tu zvláštní schopnost vycítit úplně všechno. Bylo to, jako by měl oči i vzadu na hlavě. Člověk by si myslel, že když je tak nádherný, bude se s ním pracovat o něco snáz. Ale ne. Spíš z něj tenhle fakt dělal ještě většího vola. Byl neuvěřitelně přitažlivý a moc dobře to o sobě věděl. Téměř každý mu padal k nohám a snažil se mu zavděčit.
Nevěděla, co se to děje. Roman se zdál v posledních měsících podrážděnější. Lezl jí na nervy. Za ty dva roky, co pro něj pracovala, byly tyhle poslední dva měsíce suverénně nejhorší. Kdyby ji neplatil tak dobře, nebo kdyby tu práci tak nutně nepotřebovala, možná by ho už dávno poslala do háje.
Blair zavrtěla hlavou. To nebyla pravda. Navzdory svému občasnému příšernému přístupu se Roman o své zaměstnance staral. Zaměstnanecké výhody u Kingstonů byly skvělé. Lidé zkrátka snesou víc, když k tomu mají ty správné benefity.
Firma nabízela vynikající zdravotní a zubařské pojištění. Přímo v budově byla i školka a společnost navíc zkracovala dobu nutné mateřské dovolené. Pro Kingstona to bylo výhodné na všech frontách.
Blair popadla svůj kufr a zamířila k hlavním dveřím městského domku, který sdílela se svým snoubencem Danem a sestřenicí Laurou.
Když došla ke dveřím, zkontrolovala si hodinky. Dan se měl vrátit domů až za pár hodin. Měla v plánu ho překvapit romantickou večeří.
Laura po večerech nebývala doma skoro nikdy, neustále někde pařila. Její sestřenice byla modelka… ne sice topmodelka, ale i tak byla nádherná. A uměla toho naplno využít. Blair, na druhou stranu, oblečení ani make-up nijak zvlášť nezajímaly. Mnohem víc ji bavily knihy.
Obě se přestěhovaly do města z jiných důvodů. Laura kvůli své modelingové kariéře a pro Blair to byla šance pracovat pro tak skvělou společnost, jakou byla Kingston Industries. A pracovat přímo pod vedením samotného velkého Romana Kingstona. Firma měla prsty ve všem možném, takže se Blair nikdy nenudila. Dokonce i když byl Roman ten nejnáročnější šéf na světě, svou práci milovala.
Lovila klíče a přitom žonglovala s aktovkou, kabelkou a kufrem. Jakmile zasunula klíč do zámku, hladce jím otočila. Blair rozrazila dveře. Vešla dovnitř, odložila kabelku a kufr pod schody a zamířila do obývacího pokoje, kde měla pracovní stůl. Aktovku položila na něj.
Blair se otočila k odchodu do kuchyně a přemýšlela, co připraví k večeři. Když procházela kolem paty schodiště, náhlý zvuk seshora ji přiměl zastavit. Byl v domě ještě někdo jiný? Vrátila se snad domů a překvapila zloděje? Zpanikařila a udělala krok směrem k hlavním dveřím, připravená utéct.
V tu chvíli jí ale něco došlo. Laura. Na rozdíl od Blair a Dana nedodržovala Laura běžnou pracovní dobu. Často vyspávala a vracela se domů až nad ránem. Nebylo to poprvé, co ji Blair našla svalenou na schodech před domem, když ráno odcházela do práce. Blair si nebyla jistá, jestli by na ni teď měla zavolat. Co když to není její sestřenice?
Očima přelétla místnost a hledala něco, čím by se mohla bránit… pro jistotu. Její pohled padl na baseballovou pálku po jejím zesnulém otci, kterou měla vždycky blízko u hlavních dveří, když byla doma v noci sama. Cítila se díky ní bezpečněji.
Popadla pálku a na okamžik ji potěžkala v ruce. Než stoupla na schody, zarazila se a přemýšlela, jestli některý z nich nevrže. Nemohla si vzpomenout. Zhluboka se nadechla, aby zklidnila své splašené srdce, a pomalu, schod po schodu, stoupala nahoru.
Když došla na odpočívadlo, zastavila se a napínala uši.
"Prosím, ať je to Laura. Prosím, ať je to Laura, a ne nějaký maskovaný chlap, co tu čeká, aby na mě skočil," zamumlala si pod vousy.
Chodba se táhla před ní a byly v ní čtvery dveře. Troje vedly do ložnic a jedny do společné koupelny. Jediné pootevřené dveře byly ty do její a Danovy ložnice. Ostatní byly zavřené. Ale aby se dostala do své ložnice, musela by projít kolem těch ostatních.
Vtom to uslyšela, ten nezaměnitelný zvuk Lauřina zachichotání, následovaný tichým mužským zasténáním. Hruď se jí zalila úlevou. Nebyl to zloděj. Laura si někoho přivedla domů.
Zrovna když se Blair chtěla otočit a odejít, uslyšela hlas muže, se kterým Laura byla.
"Bože, ano," zasténal ten hlas.
Blair ztuhla a srdce jí bušilo jako o závod. Ne. To není možné.
"Lauro, ty jsi tak kurva sexy," ozval se Danův hlas z jejich ložnice.
Oči se jí rozšířily. Dan. V jejich posteli. S Laurou. Blair se zhoupl žaludek.
To se nemůže dít. Tiše se přesunula chodbou, až stála přede dveřmi své ložnice, a modlila se, aby to celé bylo jen nějaké strašlivé nedorozumění.
Třesoucí se rukou zatlačila do dveří.
Pohled, který se jí naskytl, byl jako rána pěstí do břicha. Zavrávorala dozadu, její mysl nebyla schopná zpracovat to, co viděla.
Tam, uprostřed postele, ležel Dan rovně na zádech a Laura na něm seděla obkročmo, úplně nahá. Pohybovala se na něm nahoru a dolů a rukama mu svírala chlupy na hrudi. Z tohohle úhlu Blair viděla Danův pták, jak vráží do Laury a zase z ní vyjíždí. Připadalo jí, že sleduje scénu z porna.
Danovy ruce svíraly Lauřin pas a zadek a vedly její pohyby.
"Ach, ano, mrdej mě tvrději," zasténala Laura.
Blair si zvedla ruku k ústům, aby potlačila výkřik. Ne, ne, ne, ne.
Dan sevřel Lauřin zadek pevněji a roztáhl její půlky od sebe.
Blair nikdy předtím neviděla Lauru nahou, ne že by na tom teď záleželo, když právě rajtovala na Blaiřině snoubenci.
Jak jí to mohla udělat? Obě sledovaly Lauřina otce Petera, jak opakovaně podvádí Lauřinu matku a vytváří tak toxické domácí prostředí. Blair s nimi žila od doby, co před deseti lety ztratila rodiče při havárii letadla. Myslela si, že jestli někdo chápe tu zničující bolest ze zrady, tak je to právě Laura.
Tohle musela být noční můra. Blair se silně štípla, až to okamžitě zabolelo. Žádná noční můra.
Dan Lauru vždycky nenáviděl. Říkal o ní, že je coura. Vysmíval se jejímu oblečení. Tvrdil, že je povrchní a neschopná skutečné konverzace.
Byla to všechno lež? Žárlil snad na muže v jejím životě? Bylo to proto?
Jedna věc byla jistá, Danova matka Paula by Lauru jako vhodnou manželku pro svého syna nikdy nepřijala.
Ale na ničem z toho teď nezáleželo. Co měla dělat? Jak se s něčím takovým člověk vypořádá? Bylo to jako scéna z béčkového filmu.
Nemohla předstírat, že to neviděla. Už Dana nechtěla… ne teď, ne po tomhle. Vzít ho zpátky by bylo nechutné.
Jak dlouho už to trvalo?
Žili spolu pět měsíců. Dan se k ní a Lauře přistěhoval, aby před svatbou ušetřili peníze. Šukal Lauru celou tu dobu?
"Lauro, ty jsi tak kurevsky těsná," zasténal Dan a prohnul záda.
"Je moje kunda lepší než ta Blaiřina?" zeptala se Laura a přirazila k němu tvrději.
Blair se zastavilo srdce. Věděla, že tu Blair stojí? Zeptala se na to schválně?
Blair se kousla do ruky, aby nevydala ani hlásku. Dala Danovi své panenství. Věděl, co to pro ni znamená. A s tímhle vědomím jí udělal tohle.
Dnes ani neměla být doma. Chtěla ho překvapit.
Překvapení nakonec čekalo na ni.
Udělalo se jí špatně. Na kůži jí vyrazil studený pot.
Zvedla druhou ruku a chytila se zárubně, aby udržela rovnováhu. Do dlaně se jí vtlačilo něco pevného. Pálka.
Na prchavou vteřinu pomyslela na to, že ji použije. Že rozmlátí postel, noční stolek, je oba. Ale taková ona nebyla. Opřela pálku o rám dveří, jen pro případ, že by si to rozmyslela a použila ji na ně.
Takže místo toho narovnala záda. Nechala vztek, aby ji obrnil, takže když konečně promluvila, její hlas byl klidný. Ledový, bez emocí.
"Než to vy dva dokončíte, mám jít uvařit večeři?"