Kapitola 93

Rhea

Podaří se mi naspat jen pár hodin, než se vzbudím a jsem plná neklidu. Slunce nakukuje oknem do mého pokoje a zvenku slyším štěbetat ptáky, ale nic z toho ve mně nevyvolává pocit klidu.

Nejsou slova, která by popsala, čím si procházím.

Je to bolestivé a mám pocit, jako by mě něco trhalo na kusy. Odloučení od Arona, poté co jsme se spojili, mi přináší jen utrpení. Vím, že to musím