Kapitola 97

Rheo

„Otoč se,“ řekne mi, a když to udělám, donutí mě ohnout se přes jeho klín. Jeho ruka spočine na mém břiše a zatlačí směrem k mým zádům, čímž mě přitiskne ještě níž.

Tváře mi hoří a já nemůžu popadnout dech; nevím, co se mnou má v plánu. Ne dokud neucítím jeho dlaň na své kůži. Pohladí mě po půlkách a na vnitřní straně stehen. Chladný vánek mě přinutí se zachvět.

„Prosím…“

„Pššt.“