RHEA

Krev.

Je všude, na mých rukou, za mými drápy, rozstříknutá po mé srsti. U nohou mi leží vlk, s roztrženým hrdlem, oči stále otevřené, nevidoucí.

Tohle jsem udělala já.

To zjištění by se mi mělo hnusit. Mělo by mě naplnit výčitkami, odporem k mým vlastním činům. Místo toho cítím hlad a prázdnotu.

Hlad po další krvi.

Po další bolesti.

Zvednu čumák do vzduchu a zhluboka se nadechnu, hledám další