Pohled Alfy Lincolna

V noci jsem skoro nespal a teď jsme na cestě do Smečky Zlatého měsíce. Stále se snažím srovnat si v hlavě, co se stalo uprostřed noci, ale zdá se, jako by mi přestal fungovat mozek.

Kenyon je stočený do klubíčka v zadní části mé hlavy, vzdal snahu dát tomu nějaký smysl a teď dohání spánek. Ten klikař pravděpodobně prospí celou návštěvu u zbývajícího vedení Zlatého měsíce a já si z celého srdce přeju, abych se k němu mohl přidat.

Můj Beta dal ovšem jasně najevo, že musíme mít oči i uši na stopkách. Chce zjistit, proč si Alfa Hank myslel, že může jen tak vtrhnout na naše území a klást si požadavky.

Nenecháváme nic náhodě a vzali jsme s sebou značný počet našich Elitních válečníků. Většina z nich vyrazila půl hodiny před námi, aby obklíčili území, a zbytek nás bude na území následovat.

Pokud je zbytek Zlatého měsíce stejně stupidní jako jejich Alfa, mohli by se nás pokusit napadnout a převzít zpět kontrolu nad územím Zlatého měsíce.

„Jak velké je to území, tati?“ zeptá se mě Magnus a o chvíli později se synové mého Bety dívají přes Magnusovo rameno na mapu. Území se zdá být o něco větší než území Černého údolí a překvapilo mě, když jsem zjistil, že počet členů je zhruba poloviční oproti našemu.

Myka, syn mého Bety, se podívá na mapu a zničehonic se mu na tváři objeví úsměv. „Možná tam najdeme naše osudové družky,“ nadhodí a v SUV se ozvou dvě tichá zavrčení.

Není to tak, že by nechtěli najít své osudové družky, ale když samice slyší, kdo jsou jejich otcové, většinou se je snaží dostat do postele. Nezajímá je, kdo bude jejich druh, pokud má vysoké postavení, a daly by přednost vybranému druhovi před tím osudovým.

Naše budoucí vedení zůstalo na území Černého údolí a mé současné vedení zůstane ve Zlatém měsíci na několik dní. Musíme projít veškeré účetnictví a každou složku o každém členovi Smečky.

To je také důvod, proč s námi v tomhle SUV jede i několik našich vlčat, budou svým rodičům podávat pomocnou ruku.

Možná bych měl představit sebe a své společníky. Tedy alespoň některé z nich. Jmenuji se Lincoln, Alfa Smečky Černého údolí a nyní také Alfa Smečky Zlatého měsíce. Můj Beta, Lennox, řídí SUV a naše družky sedí na sedadlech za námi společně s mým synem Magnusem uprostřed.

V poslední řadě SUV jsou Lennoxova dvojčata, Makay a Myka, a v SUV za námi jede můj Gamma, Layton. Doprovází ho jeho družka Laney a jejich chlapci, dvojčata Malek a Mauro.

Naše dcery se rozhodly zůstat doma se svými bratry, otrávené a unavené z toho, že na ně balí každý muž. Moje dcera Mylah to vyjádřila trochu jinými slovy, ale konečný výsledek byl stejný. Makayla, Lennoxova dcera, jen zavrčela, a Marisol, Laytonova dcera, se jako obvykle chovala jako diplomatka.

U brány stojí čtyři Elitní válečníci a jeden z nich přistoupí k SUV a skloní hlavu v momentě, kdy zastaví vedle mého Bety. „Alfo Lincolne, vítejte ve Smečce Zlatého měsíce. Jen upozorňuji, že naše zbývající vedení z vašeho příjezdu není zrovna nadšené. Mám dojem, že se nemohou dostat do kanceláří našeho bývalého Alfy,“ oznámí válečník.

Ehm, co se to tu právě stalo? Opravdu nás jeden z vlastních válečníků Alfy Hanka varoval před potížemi? Místo aby nás zdržoval u brány, a poskytl jim tak více času. Poté, co dal Lennoxovi instrukce, jak se dostat k domu Smečky, poodstoupí, aby nás nechal projet.

„No, to bylo zajímavé. Čekal jsem, že nás zastaví u brány a budou nás pekelně štvát,“ zamumlá Magnus.

„Vzali jste Alfovi Hankovi z těla všechno?“ zeptá se Lennox a Myka zvedne dvě sady klíčů. Ani jedny z nich nejsou klíčky od jeho SUV, protože to jede někde za námi s jeho tělem uvnitř.

Cesta k domu Smečky je prázdná a myslím, že lze s jistotou říct, že budou shromážděni u domu Smečky. Všichni dychtí zjistit, co se stalo, ale to jim vysvětlí Starší Morton a oni zjistí, že naši Lunu nebude nikdo nerespektovat.

„Ouha,“ utrousí Myka a všichni víme, co to znamená. Kéž bych nechal hlavu dole, protože si nejsem tak úplně jistý, co si myslet o těch samicích na přední verandě. Obě jsou oblečené do minisukní s tílkem, což samo o sobě není problém, ale tyhle jsou trochu těsnější. Kdyby se jedna z nich sehnula... Jo, prostě zapojte představivost.

Lennox vystoupí z SUV zároveň se mnou a jedna ze samic sestoupí z verandy. „Jmenuju se Stella a vy jste kdo?“ zeptá se a zadívá se na Lennoxe.

„Šťastně zadaný,“ zní jeho zavrčená odpověď a my všichni skloníme hlavy, abychom se ujistili, že neuvidí naše široké úsměvy.

„Promiňte. Jsem družka budoucího Gammy Rufuse a neměla bych o vás zájem, ani kdybyste byl poslední muž na téhle planetě,“ ohradí se, ale Lennox ji prostě ignoruje a vejde do domu Smečky.

Vidíme skupinku lidí stojících před dveřmi do kanceláře Alfy a není těžké si všimnout, že se je snaží otevřít. Co pravděpodobně nevědí, je, že k tomu, abyste se dostali do kanceláře, potřebujete klíč a přístupový kód.

Alfa Hank asi neměl moc velkou důvěru ve členy své Smečky, když se ptáte mě. Proč jinak by si dával tolik práce se zamykáním svých kanceláří?

„Co to děláte s mojí kanceláří?“ zeptám se a všichni při zvuku mého hlasu uskočí. Jeden z nich dokonce upadne na zem a Stella se k němu rychle rozejde. Vypadá to, že jsme našli budoucího Gammu.

„Kdo jste? Tahle kancelář patří mému druhovi,“ odpoví na mou otázku pohledná blondýnka.

Zavrčím na ni. „Nejste moje družka. Zasrane dobře víte, že když jsem zabil vašeho druha, tahle Smečka se stala mou, a to znamená, že mi patří všechno. Takže se zeptám ještě jednou, co jste dělali u mé kanceláře?“

Tentokrát má bývalá Luna tolik rozumu, aby přede mnou sklonila hlavu.

„Matka se jen chtěla ujistit, že byly odstraněny všechny osobní věci naší rodiny, ale zdá se, že otec dveře zamknul,“ odpoví mladý muž a já vím, že tohle je budoucí Alfa.

No, momentálně si asi myslí, že jsou stále budoucím vedením Smečky Zlatého měsíce, nebo možná doufají, že odmítnu vést dvě Smečky.