Pohled Myky

Jsem ráda, že Luna Leona trvala na tom, že pojede s námi, kdyby to neudělala, pochybuji, že by ještě někdo z Hankova vedení nebo jejich Mláďat dýchal.

Začalo to jejich požadavkem, aby byli vpuštěni do Hankovy kanceláře pro nějaké osobní věci, Alfa Lincoln jejich žádost zamítl a to vyústilo v pekelnou hádku.

Luna Leona se snažila situaci uklidnit návrhem, že by bývalá Luna mohla jít s nimi do kanceláře a vzít si, cokoli tam Hank měl a co patřilo rodině.

„Co si sakra myslíš, že jsi zač? Tohle je kancelář mého Druha a já tam půjdu se svým Synem a nikým jiným,“ řekla Luně Leoně a Kenyon, Lykan našeho Alfy, se prodral vpřed, aby tu ženu usadil.

Zbytek dne jsme strávili procházením všech papírů na jeho stole, ale nenašli jsme v nich nic důležitého. Myslela jsem si, že najdeme spoustu papírů, které by bylo třeba založit, celý stůl byl papíry posetý, a přesto žádný z nich nebyl důležitým dokumentem Smečky.

Bodu varu jsme dosáhli u večeře, když bývalá Luna seděla na místě, které jí už nepatřilo, a když jsme slyšeli, jak sekýruje Omegu, měli jsme toho dost.

„Vypadni kurva z Domu smečky. Je mi jedno, kde strávíš noc, ale jestli dneska ještě jednou uvidím tvůj obličej, zabiju tě.“ Alfa Lincoln jí to zavrčel do tváře a ona z jídelny utekla, její Syn hned za ní.

Beta Rhys byl jiný případ, sral mě už jen tím, jak se na mě díval. Něco na něm pekelně štvalo Thyriuse, ale zatím neudělal ani neřekl nic, co by ospravedlňovalo, aby ho Alfa Lincoln z Domu smečky vykázal.

Po večeři jsme se vrátili do Alfovy kanceláře a já se ujistila, že jsou za námi zamčené dveře, veškerá naše konverzace probíhala přes mysl. Nikomu z nich jsme nevěřili a nehodlali jsme nic riskovat.

Gama Layton se postaral o to, aby obě nejvyšší patra Domu smečky byla prázdná, potřebovali jsme někde bydlet. Elitní Válečníci byli rozestavěni na odpočívadle každého patra, aby drželi stráž, a trvalo jen deset minut poté, co jsme znovu zmizeli v Alfově kanceláři, než se jeden z nich spojil s Alfou Lincolnem.

Bývalá Luna si myslela, že by byl dobrý nápad nás ještě trochu otravovat, a objevila se s Betou, aby si znovu nárokovala Alfovo patro. Táta a Gama Layton byli posláni nahoru, aby to s ní vyřídili, zatímco my ostatní jsme procházeli zbývající papíry v bývalé kanceláři Alfy Hanka.

Když jsme šli spát, padala jsem únavou a vím, že co se týče Smečky Zlatého měsíce, máme před sebou ještě dlouhou cestu.

Probouzím se zvukem klepání, vylezu z pokoje a vidím Lunu Leonu, jak míří směrem, odkud to přichází, a ten zvuk nás vede ke dveřím na druhém konci Alfova patra, ke dveřím, které jsou zamčené.

„Včera v noci jsem je zamkl, nechtěl jsem, aby sem v noci někdo vlezl a odrovnal vás,“ říká Gama Layton s úšklebkem na tváři a otáčí klíčem.

Na druhé straně dveří stojí Omega. „Alfo, raději byste měl jít do přízemí. Mia zase všechny sekýruje a ti, co poukázali na to, že už není naše Luna, jsou v kobkách. Beta Rhys nařídil Rorymu, Riverovi a Rufusovi, aby nám zabránili jít sem nahoru, ale zapomněl na schodiště pro Omegy,“ říká se skloněnou hlavou.

Alfa Lincoln přes myšlenkové spojení nařizuje svým Elitním Válečníkům, aby se dostavili do Domu smečky, vím, že tu zatracenou Lunu zavře do kobky a Beta Rhys jí asi může dělat společnost.

„DĚLEJTE, CO VÁM ŘÍKÁM, JÁ JSEM LUNA,“ slyším Miu řvát, když dorazím na vrchol posledních schodů vedoucích do přízemí.

Přední dveře se otevírají a naši Elitní Válečníci popadnou Miu a Betu Rhyse a odvlekou je do kobek. „Až dorazí Starší Morton, svolá se shromáždění Smečky. Kdokoli se mě pokusí podkopat, dostane jednosměrnou jízdenku do kobek,“ slyším říkat Alfu Lincolna, zatímco se Luna Leona v kuchyni snaží žehlit napáchané škody.

Než se podává snídaně, do Domu smečky se vrátí klid a já se posadím, abych si vychutnala jídlo. „Kde jsou Omegy?“ slyším Lunu Leonu se šeptem zeptat, a když se rozhlédnu po místnosti, vidím, že jsou přítomni jen Válečníci a Vysoce postavení členové.

„Rory, kde jsou ostatní členové Smečky?“ ptám se ho a vidím, že všichni chtějí slyšet, co mi odpoví.

„Otec dal jasně najevo, že kdokoli, kdo nepřispívá Smečce, se musí postarat sám o sebe, a Omegy a Sigmy tady za sebe svou práci neodvedou,“ odpovídá, než si nacpe pusu míchanými vajíčky.

Alfa Lincoln pomalu vstává ze židle, nespouští oči z Roryho. Ten zřejmě nechápe, že si pro něj někdo jde, ale ostatní v jídelně ano. Až když se nad ním Alfa Lincoln tyčí, podívá se směrem ke mně a já z něj cítím strach.

„Kdo připravil snídani?“ ptám se ho.

„Omegy, na to tady přece jsou.“ Odpovídá mi a já na chvíli ztrácím řeč.

„Říkáš mi, že ti Omegy připravily snídani, ale že ve Smečce nepřispívají svým dílem. Říkáš mi, že Sigmy, které sází úrodu, tu nejsou k užitku,“ ptá se ho Luna Leona a on jen přikývne.

„Počínaje dneškem se k nám Omegy a Sigmy připojí u každého jídla. Kdo s tím nesouhlasí, může se o sebe postarat sám,“ říká Alfa Lincoln dost nahlas, aby ho všichni slyšeli, a já dokonce vidím, jak se hrstka členů Smečky usmívá.

„Ale takhle to v naší Smečce chodí už mnoho let,“ říká Stella. „Omegy a Sigmy by měly zůstat odděleny od silnějších členů Smečky, náš Alfa to tak řekl.“

„JÁ JSEM VÁŠ ALFA. PRAVIDLA URČUJI JÁ A NIKDO JINÝ.“ zařve Alfa Lincoln napříč jídelnou a téměř všichni na znamení podřízenosti odhalí krk.