„Michaele, ten muž... Nahání mi hrůzu. Zírá na mě,“ řekla za mnou Yasmin roztřeseným hlasem.

Otočila jsem se a pohlédla tam. Yasmin se schovávala za Michaelem.

Vydechla jsem úlevou. Ten psychopat nezíral na mě, ale na Yasmin.

Vypadalo to, že se na Yasmin rozzlobeně dívá, ale mlčel.

„Tohle je Steve z nedalekého sirotčince. Jednou někomu vytrhl kabelku, ale chytil jsem ho. Nemyslím si, že je to špatný člověk,“ promluvil za něj policista.

Prudce jsem zavrtěla hlavou. „Ne. Je to zlý člověk. Je to ten vrah!“

Policisté Steva pustili.

Steve se žalostně zvedl ze země. Protože měl příliš dlouhé nohy, kalhoty mu nezakrývaly kotníky.

Na lýtku jsem mu uviděla děsivou jizvu. Vypadalo to jako popálenina po zásahu elektrickým proudem.

Bála jsem se, že bude ve vraždění pokračovat. I když jsem měla strach, přesto jsem ho sledovala.

Došel k Yasmin a promluvil chraplavým hlasem.

Byl to ten samý skřípavý hlas, který zněl poškozeně.

„To ty...“

Yasmin na muže se strachem hleděla a tělo se jí chvělo.

Šokovaně jsem na Steva také pohlédla. Věděl, že mě k němu Yasmin nalákala schválně?

„Pane Forde, pokud budete mít o Stephanii nějaké zprávy, dejte nám prosím co nejdříve vědět. Omlouváme se, že vás rušíme takhle pozdě.“

Hlavní policista promluvil omluvným tónem: „Jsem Zion Landon a tady je na mě kontakt.“

Michael si odfrkl, vzal si Zionovu vizitku a odešel s Yasmin.

Když Zion viděl, že je Michael pryč, řekl: „Chci, abyste prověřili Michaela Forda a Yasmin Baileyovou. Michaelův vztah se Stephanií není tak jednoduchý.“

„Důstojníku Landone, jak jste to poznal?“

„Věděl bys s jistotou, že má tvoje sestra na hrudi mateřské znaménko nebo pihu v oblasti pánve?“

„Jak zvrácené.“ Mladý policista byl tak v šoku, že nedokázal zavřít ústa.

„Vypadá jako slušný člověk, ale je všechno, jen ne slušný.“

„Tak se pusťte do vyšetřování!“

…

Nevrátila jsem se s Michaelem. Už jsem ho s Yasmin nechtěla vidět.

Sledovala jsem Steva a pozorovala ho, jak kulhavě opouští místo činu. Chtěla jsem najít své tělo.

Táhl za sebou zraněnou nohu, jak kulhal k opuštěnému sirotčinci. Pak se bez námahy vyšplhal dovnitř.

Následovala jsem ho dovnitř a se zrychleným dechem se rozhlédla kolem.

Bylo to tady.

Tady jsem zemřela!

Byl to on, kdo mě sem přivedl, aby mě zabil.

Toto bylo skutečné místo činu případu sériových vražd.

Těsně jsem Steva sledovala, abych zjistila, jestli nenajdu své tělo.

Nešel však tam, kde zabíjel lidi. Místo toho vešel do opuštěné ubytovny. Vešel do malé místnosti a stočil se v rohu.

Místnost byla zaneřáděná a plná odpadků.

Bylo však zřejmé, že zde s největší pravděpodobností trávil svůj život.

Byl to opuštěný sirotčinec. Dlouho jsem bloudila kolem, ale nedokázala jsem najít sklep, kde zabil mě a ty ostatní.

Není divu, že ho policie po tak dlouhém vyšetřování nedokázala najít.

Náhle bránu sirotčince rozrazilo auto.

Steve opatrně vyšel ven, aby se podíval, kdo jsou ti nezvaní hosté.

Zmateně jsem pohlédla na lidi, kteří vystupovali z auta.

Byl to vlastně Michael. V autě byla i Yasmin, která se třásla.

„To je on. Nevím, jestli je to ten vrah, ale on mě posledních pár dní sledoval.“

Yasmin policii o Stevovi neřekla. Místo toho to řekla jen Michaelovi.

Michael také nezavolal policii. Přivedl své muže, aby Stevovi uštědřili lekci.

Steve chtěl utéct, ale Michaelovi kumpáni už ho zastavili. Udeřili Steva pálkou.

„Jak se opovažuje žebrák jako ty špehovat naši drahou Yasmin?“

„Heh! Takže on je ten, koho Stephanie nezajímala? Na žebráka má teda vysoké standardy.“

Steve se na zemi stočil do klubíčka a chránil si hlavu. Bylo jasné, že ho bijí často.

Michael došel ke Stevovi, přidřepl si před něj a ukázal mu moji fotku. „Už jsi někdy viděl tuhle ženu?“

V té chvíli jsem přemýšlela, jestli náhodou nemá drobné podezření, že už jsem mrtvá.