„Jak jsem řekl, Stephanie není mrtvá. Pokud jde o můj vztah k ní, to nemá s případem nic společného!“

Michael z rozpaků vyletěl vzteky.

„Pane Forde, doufám, že budete spolupracovat při našem vyšetřování a nebudete policii působit žádné potíže.“ Jeden z policistů začínal být nespokojený.

Stála jsem opodál s úsměvem a řekla mladému policistovi: „Jak by vám asi mohl vyprávět o těch neslušných věcech, co dělal své sestře?“

„Pane! Výsledky testů krve a kožních buněk z toho náramku jsou hotové. Nepatří stejné osobě jako to tělo. Na základě testu DNA patří jiné oběti, Stephanie Carlsonové.“

„Vypadá to, že se Stephanie opravdu něco stalo.“

Michael zatnul pěsti a stále nechtěl uvěřit, že bych zemřela. „Je dost chytrá na to, aby to schválně nahrála.“

Podívala jsem se na Michaela. Zklamával mě znovu a znovu. Ztratila jsem v něj veškerou naději.

„Pane Forde, vaše otálení a nespolupráce mohou způsobit, že propásneme zlatou hodinu na záchranu Stephanie. Pokud ji ten vrah opravdu odvedl, musela by při čekání na záchranu být velmi zoufalá!“

Podívala jsem se na policistu a oči se mi zalily slzami.

Měl pravdu.

Od chvíle, kdy jsem ještě bděla, až do okamžiku své smrti nikdo nevěděl, jak moc zoufalá jsem byla.

Nespočetněkrát jsem se modlila, aby mě policie nebo Michael co nejdříve našli.

Nicméně ke konci, když jsem na Michaela pomyslela, cítila jsem v srdci jen bolest.

Najednou Michaelovi zazvonil telefon. Volala Yasmin.

Yasmin vzrušeně vykřikla: „Michaele, viděla jsem Stephie v klubu Nocturnal!“

Michael zůstal ohromeně zírat a podíval se na policistu.

Policista si se svými kolegy také vyměnil ostražité pohledy. „Jedeme do Nocturnalu!“

Byla jsem plná úzkosti a chtěla jsem je zastavit.

„Nejezděte! Yasmin to dělá naschvál, aby vám přidělala starosti. Vyrušuje vás, protože se bojí, že se moje tělo najde! Nevěřte jí!“ Křičela jsem ze všech sil, ale nikdo mě nemohl slyšet.

Michael Yasmin bezmezně věřil. Vůbec nezpochybňoval, proč by byla v Nocturnalu uprostřed noci.

Následovala jsem Michaela a slyšela ho, jak mi nadává.

„Stephanie, běda ti, jestli tě chytím!“

Hlasitě pronášel své výhrůžky. Podle jeho tónu to znělo, jako by mě chtěl zabít, pokud by mě našel.

Svou šanci však propásl.

…

Policisté v civilním oblečení následovali Michaela do klubu Nocturnal, aby našli Yasmin.

„Bála jsem se toho hřmění venku. Jelikož jsi nebyl doma, vydala jsem se tě hledat. A pak jsem viděla Stephie, jak se nenápadně plíží do klubu.

Je tu tolik lidí, a já jsem ji ztratila,“ vzlykala Yasmin.

Michael Yasmin rychle objal. „Už je to v pořádku.“

Policisté si Yasmin významně změřili pohledem a vešli do klubu. Po celé noci pátrání však nenašli jedinou stopu.

Následovala jsem policii a povzdechla si. „Být policistou vážně není lehké. Je už tak pozdě, a s vámi si pořád někdo zahrává.“

„Stát!“

V postranní uličce vyšla velká postava v kapuci se skloněnou hlavou. Poté, co na ni policisté zakřičeli, se rozběhla ještě rychleji.

Policisté se vrhli vpřed a přitiskli muže k zemi.

„Strážníku Landone, tenhle chlap…“

Ve svitu měsíce jsem tu tvář uviděla znovu. Celé mé tělo ztuhlo a já ve strachu udělala krok zpět.

I po smrti jsem se toho muže stále bála.

Ta tvář byla tak oslnivá jako tvář nějaké celebrity. Jeho světlá pleť vypadala úžasně.

Byla to škoda, že byl šílený vrah!

„Je pozdě. Proč jsi utíkal?“ Policista do vraha kopl.

Vrahův pohled se upřel mým směrem.

Ve strachu jsem si zakryla ústa. Copak mě mohl vidět?