VENUS

Dny se vlekly s mučivou přesností, každá vteřina se táhla, jako by chtěla něco dokázat. Gerald si ve svém nekonečném bludu myslel, že si ode mě něco vysloužil. Možná respekt. Možná náklonnost. Možná vděk. Ať už to bylo cokoliv, on tomu říkal důvěra. Já tomu říkala návnada.

Po mé předstírané poslušnosti – po nacvičených úsměvech, šeptaných poděkováních s pachutí popela a prázdné poddajnosti