POHLED ALINY

„To určitě,“ odfrkla si a protočila panenky. „Tak vyklop to.“

A tak jsem to udělala.

Řekla jsem jí všechno, co se stalo, každičký detail, a ona naslouchala bez přerušování, přesně jako ta dobrá kamarádka, kterou vždycky byla. Její výraz se měnil s každým zvratem v příběhu, občas svraštila obočí, jindy frustrovaně stiskla rty a pak jí oči změkly empatií.

Zbytek dne jsme strávily povídá