Pohled Elle

Seděla jsem na lavičce, telefon temný a tichý v klíně. Pouliční lampa nade mnou vrhala slabý kruh světla, ale nijak to nedokázalo zahnat chlad, který se mi usadil hluboko v kostech. Dvě hodiny. Čekala jsem tu zasrané dvě hodiny.

Ruka mi instinktivně sklouzla na břicho. „Tvůj tatínek říkal, že tu brzy bude,“ zašeptala jsem. Ale s každou další ubíhající minutou ten šepot připadal spíš ja